SČSF pořádal 28.11.2006 v Nové posluchárně FAF UK v HK soubor přednášek s názvem Rizika obezity, věnovaný obezitě a poruchám výživy. Stejně jako loni byl motivován mezinárodním dnem vyhlášeným WHO k problematice diabetu.

Doc.MUDr. Pavel Hlúbik, CSc. z Centra pro poruchy výživy v Hradci Králové začal celou akci přednáškou na téma „Obezita- epidemie 21. století“. Obezita je v povědomí veřejnosti, řady lékařů a tvůrců zdravotnické politiky chápána pouze jako estetický problém, a přitom jde o závažné multifaktoriální onemocnění s vysokou polymorbiditou, která postihuje celý organismus, hlavně však pohybový aparát, kardiovaskulární systém, endokrinní systém a v neposlední řadě také psychiku nemocného. Léčení představuje dlouhodobý problém s častými relapsy. Je to individuální a společenský problém- zatěžuje zdravotnický systém v ambulantní i hospitalizační péči a přímé nebo nepřímé náklady na léčbu tvoří cca. 10% všech nákladů na zdravotnickou péči. Celosvětově se jedná o závažný problém vyspělých společností, přičemž nejhůře jsou na tom USA (kde je obézních až 40% populace). Více jak 80 miliónů evropských dětí a dospívajících trpí obezitou nebo nadváhou. Situace v České republice není nijak příznivá- téměř 25-26% obézních mužů a žen, nadváha (tedy včetně obezity) se objevuje u 2/3 dospělé populace a obézních dětí je kolem 10%.

Na vzniku obezity se podle doc. Hlúbika podílí více faktorů, ale principiálně vzniká na základě positivní energetické bilance, na které se podílejí genetické faktory(spořivý gen- vyselektován na počátku lidské existence a podmiňuje ukládání energie ve formě tuků jako zásoby pro nepříznivé období) a zevní „toxické“ prostředí. Predispoziční faktory, které můžeme ovlivnit představuje náš životní styl, stravovací návyky a zvýšení aktivního způsobu relaxace oproti pasivnímu (podle studie dr.Rössnera je nepřímá závislost mezi dobou strávenou u televize a výskytem dětské obezity). Vliv výživy je zásadní. Špatné rodinné stravovací návyky z dětství se projevují nejenom obezitou v dětském věku, ale spousta jedinců se tak stravuje i v dospělosti, což představuje velké riziko vzniku obezity. Jedná se o přemíru tuků a cukrů na úkor vlákniny (doporučení WHO je 30g/den, v ČR je to 10g/den; ale začátkem 20.století to bylo 80g/den). Tuky a cukry v potravě jsou však nositely příjemných organoleptických vlastností a z pohledu socioekonomického jsou mnohem dostupnější než zdravá strava bohatá na proteiny a vlákninu, proto se také většina populace stravuje nezdravě. V přednášce také prezentoval na příkladu několika oblíbených pochutin a alkoholických nápojů, jaký je jejich obsah energie a kolik to představuje odpovídající fyzické aktivity- zde ostré chůze.

Doc. Hlúbik prezentuje vývoj náhledu na tělesnou konstituci, jak se měnila v průběhu lidské existence od dob kyprých tvarů Věstonické Venuše až po styl nezdravě hubené Twigy. Uvádí možnosti diagnostiky, měření kožního tuku různými přístroji, výpočty optimální tělesné hmotnosti a principy léčby obezity. Mezi ně patří i kontrolovaná dieta při hospitalizaci, která může být použita u dobře psychicky kompenzovaných pacientů a skládající se z pouhých 12-15g glukózy/den, pitného režimu s dodáním všech potřebných vitamínů a minerálů. Tato silně redukční dieta nastartuje metabolismus na spalování svých vlastních tukových zásob, nejlépe funguje spolu s tělesným pohybem, kdy celkový váhový úbytek je tvořen ze 75% tukovou a pouze 25% svalové tkáně (u ležících pacientů je to přesně naopak). Jeho přednášku si můžete prohlédnout zde.

Následovala přednáška prof. MUDr. Karla Martiníka, DrSc., pracujícího v Ambulanci pro metabolická onemocnění a poruch výživy- koordinujícího pracoviště pro genetické poruchy lipidů- MED PED v Hradci Králové, s přednáškou na téma "Aplikovaná fyziologie v diagnóze metabolických poruch.".

Prof.MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. z III. interní kliniky I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze prezentoval „Přehled současných a budoucích možností terapie obezity “. V úvodu poutavé přednášky, doplněné řadou klinických studií, připomněl jak fyziologickou, tak i patologickou úlohu adipocytů a protektivní vliv adipocytů na ektopické ukládání tuku v játrech, pankreatu či svalech.

Mezi tradiční přístup ke snížení hmotnosti při obezitě patří dieta či behaviorální přístupy, které však nemají dlouhodobě příznivý efekt, protože se hmotnost časem vrací i nad původní hodnotu (tzv. „jo-jo“ efekt). Fyzická aktivita také nemá významný vliv na aktuální snížení hmotnosti pokud pacient trpí těžkou obezitou, je však nenahraditelná při udržení hmotnosti (viz je lepší být fit&fat než unfit&unfat). Z chirurgických možností léčby připomíná bandáž žaludku, která má dlouhodobě příznivý vliv na udržení hmotnosti, normalizaci lipidového spektra, hypertenze a diabetu. Je indikovaná u pacientů s BMI nad 40, při výskytu závažných rizikových faktorů i při BMI nad 35. Tato metoda léčby má také dlouhodobě positivní mortalitní studie až na metodu balónku v žaludku. Jinou instrumentální metodou je IGS- instrumentální gastrická stimulace.

Významnou úlohu mají rozličná farmaka- antiobezitika či látky z jiných oborů jako jsou psychofarmaka nebo sympatomimetika (buspiron, topiramat, dexfenfluramin, dexamphetamin aj.). Největší význam mají sibutramin a orlistan. Zde klinické studie ukázaly, že má význam monoterapie, vyšší účinnost má sibutramin, ale orlistan je účinnější u nespolupracujících pacientů. Dalšími farmakologickými možnostmi léčby jsou double i triple PPAR senzitizéry různých druhů (beta a delta), které mají velmi pozitivní vliv na různé aspekty metabolického syndromu a asociované komplikace jako jsou nádory či jaterní steatóza či fibróza. Jinými možnostmi jsou angiostatické faktory antagonizující prohibitin, beta-3 mimetika, antagonisté kanabinoidních receptorů či analoga thyreoidních hormonů. U obézních pacientů, kteří se léčí s diabetem a jsou odkázání na aplikaci insulinu či antidiabetika dochází k nežádoucímu zvýšení hmotnosti. Výjimkou je inhalační insulin a detemir, glimepirid (derivát sulfonylmočoviny III.generace) a částečně i biguanidový derivát metformin, po kterých se netloustne nebo jen minimálně. Na závěr zdůraznil, že léčba obezity musí být komplexní. Lékař se musí zaměřit na celkový stav pacienta, který může být ovlivněn obezitou nebo na ni může mít vliv- insulinová rezistence, hypertenze, nepříznivé lipidové spektrum, nadváha či aterosklerotické změny v cévách. Důležitá je otázka compliance, která představuje veliký problém. Jeho přednášku si můžete prohlédnout zde.

Mgr. Pavel Suchánek z Centra výzkumu chorob srdce a cév, IKEM Praha, přednesl na závěr přednášku na téma „Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu“, přičemž se zaměřil hlavně na látky EPA (eikosapentaenová kys., C20) a DHA (dokosahexaenová kys., C22). Tyto kyseliny jsou tzv. podmíněně esenciální, tj. naše tělo si je není schopné vytvořit v dostačujícím množství. Jejich hlavními zdroji jsou mořské ryby, které by podle různých klinických studií měly být na našem jídelníčku alespoň jednou týdně. Úplné nahrazení mořských ryb doplňky stravy s obsahem EPA a DHA však není vhodné. Tyto látky mají komplexní účinek na kardiovaskulární systém a spektrum krevních lipidů. Jejich použití je proto výhodné např. při diabetických dyslipidémiích a obezitě, kdy proaterogenní faktory (hypertriglycerémie, nepříznivý poměr LDL/HDL, zvýšená hladina přírůstového hormonu, insulinová rezistence aj.) významně zvyšují riziko kardiovaskulárních příhod (a samozřejmě také mortalitu). EPA a DHA snižují mortalitu a mají positivní vliv na normalizaci poměru LDL/HDL, zvýšení HDL, snížení TAG, antiagregační, antitrombotický a antiarytmický efekt, vasodilatační účinek, snížení tlaku krve a zvyšují citlivost na inzulín. Jejich kombinace se statiny a fibráty potencuje účinek farmakoterapie. V některých zemí se EPA a DHA používají k léčbě dyslipidémie (Rakousko, USA- pokud není dostatečná kompenzace dietou). Pro prevenci se považuje za dostačující dávka 1 g denně. Jeho přednášku si můžete prohlédnout zde.

Z technických a časových důvodů je tento článěk pouhé torzo, prosíme tedy o schovívavost. V plném znění i s přednášky bude aktualizován, jakmile to bude možné. Děkujeme za pochopení.